Lázně Cieplice, Jelenia Góra

Cieplice Śląskie Zdrój, dnes část Jelení Hory (Jelenia Góra), byly do roku 1976 samostatným lázeňským střediskem, které sehrálo významnou úlohu v rozvoji krkonošské turistiky. Lázně jsou proslulé termálními vřídly (od 17 do 60 °C) sírové, silně zásadité minerální vody, která je účinná při léčbě pohybového ústrojí, močových cest, oběhové soustavy a také zraku.
Jak říká legenda, prameny těchto jedněch z nejstarších polských lázní, objevil roku 1175 kníže Boleslav Vysoký, ale první zmínka o zdejších Clarus Fons pochází z r. 1261, kdy se zde usídlili augustiáni, které roku 1281 nahradili johanité. Od 15. století Cieplice patřily z větší části Schaffgotschům, kteří dali v roce 1403 jeden pramen jako beneficium cisterciákům, který byl počátkem vzniku lázní. Po několik století zde byly tři prameny: „klášterní" pro nejbohatší, "hraběcí" pro méně bohaté lázeňské hosty a "koňský" pro....zvířata. V 17. století sem přijížděli pacienti z celého Slezska a sousedních zemí, i z Polska, např. roku 1687 choť polského krále, Marysieńka Sobieska.
Nejstarší lázeňskou budovou je „Długi Dom" (Dlouhý dům) z r. 1537, kde byly kdysi byty pro lázeňské hosty. Po roce 1876 byly v budově zpřístupněny muzejní sbírky Schaffgotschů. Barokní lázně byly zbořeny a na jejich místě byl roku 1935 postaven hotelový lázeňský komplex (Quellenhof) dle projektu Georga Steinmetze. V interiéru je několik prvků původní kamenické výzdoby. Poblíž historická zástavba pro lázeňské hosty z 18. a 19. století. Z dalších lázeňských budov se zachoval: tzv. Czerwony Dom (Červený dům), dávný klášterní dům pro hosty u pramene "Źródło Ludwika”(Ludvíkův

pramen) z let 1582-1589 se sgrafitovou výzdobou. Ludvíkův pramen (dnes Marysieńka) pochází cca z roku 1853. Mezi památkami lze vyjmenovat kostely: sv. Jana Křtitele z let 1712-1736; Spasitele (evangelický) z r. 1777; zámek Schaffgotschů z let 1784-1809; Lázeňské divadlo z let 1833-1836 a Galerii z let 1797-1800; Norský pavilon, postavený v duchu skandinávského stylu z r. 1908 (dnes sídlo Přírodovědného muzea).
Prohlídka Lázní a objednávka procedur v budově ředitelství, ul. Ściegiennego 6/7.

Zpracoval: Ivo Łaborewicz
Překlad: Karina Kurková

www.uzdrowisko-cieplice.pl

Literatura:
Balińska G., Uzdrowiska dolnośląskie. Problemy rozwoju i ochrony wartości kulturowych do II wojny światowej, Wrocław 1991;
Kincel R., U szląskich wód. Z dziejów śląskich uzdrowisk i ich tradycji polskich, Katowice 1994;
Łaborewicz I., Kalendarium Cieplic Śląskich Zdroju do roku 1945, „Karkonosz”. Sudeckie materiały krajoznawcze, Nr 10/11, 1993 [1994], s. 7-19;
Terlak M., Cieplice Śląskie Zdrój i okolice. Przewodnik, Warszawa 1971;
Wereszczyński W., Proces rozbudowy majątku Gotsche II Schoffa, założyciela rodu z Chojnika i Gryfa (cz.1), „Rocznik Jeleniogórski”, t. XXXIV, 2002, s. 49-74; cz. 2; tamże, t. XXXV, 2003, s. 41-154;

 

Galerie

Na mapě