Elektrárna Wrzeszczyn

Intenzívní mýcení horských lesů v 18. a 19. století způsobilo porušení vodohospodářských poměrů. Horský reliéf území povodí řeky Bobr, osídlení v záplavových oblastech a četné přívalové deště způsobily katastrofální povodně, zejména koncem 19. století, a to v letech 1888, 1890 a 1897. Pod vlivem těchto událostí profesor Otto Intze zpracoval ještě koncem 19. století program pro protipovodňovou ochranu tohoto území. Bylo rozhodnuto, že velké množství a spády vody se při této příležitosti využije na výrobu elektrické energie. Několikaletý a finančné náročný program byl schválen v roce 1900 tehdejším Bundestagem (německý parlament) a vyústil počátkem 20. století výstavbou první přehradní vodní elektrárny na řece Kwisa v obci Leśna. Součástí programu bylo několik hydrotechnických staveb, jako jsou elektrárny s přehradními jezery a jezy pro úpravu průtoků na řekách Bobr, Kwisa a tocích v povodí Lužické Nisy – dnes na území ČR.
Výstavba elektrárny ve Wrzeszczynu (něm. Boberullersdorf), včetně přehradního jezera dlouhého na 3 km, trvala pouhé dva roky: 1926-1927. Práce řídil dr ing. Kurt Bachman. Jednalo o v pořadí sedmou zprovozňovanou hydrotechnickou stavbu z programu Otto Intze, které se však její autor nedočkal, zemřel totiž v roce 1904.
Dnes se řadí k malým vodním elektrárnám (MVE – do 5 megawatů), elektrárna Wrzeszczyn byla naprojektována a postavena na 203,75 km řeky Bobr jako přehrada ze žulového kamene a betonu. Leží v sedle údolí Bobru, východně se tyčí kopec Cichoń (398 m) a západně Buczyna (434 m).
Z technického hlediska se jedná o přehradní elektrárnu, která využívá shromážděné množství vody (1,750 mln m³) a výškový rozdíl (15,5 m) k výrobě elektrické energie. Stavba je tak kamenno-betonovým jezem se dvěma poli a dvěma mechanickými klapkami k vypouštění vody, dle Stoneyova systému. Vodní nádrž plní i retenční úlohu.  Na  pravém  břehu,  u  hráze,  která  přehrazuje řeku, stojí masivní kamenná

budova, základy usazená na dně řeky – jedná se o vlastní elektrárnu. Zde se nachází dva svislé spřažené celky: turbína – generátor. V tehdejší době se jednalo o nejmodernější turbíny, vynalezené v roce 1919 Victorem Kaplanem, kterých se používalo k přeměně energie padající vody na rotační pohyb. Dodnes používané turbíny vyrobila firma J. M Voit z Heidenheimu v Bádensku-Württembersku. Jedna z turbín má výrobní číslo 9301. Firma, založená Johanem Matthäsem Voitem v roce 1867, působí do dnešního dne jako mezinárodní koncern Voit AG a je významným výrobcem zařízení pro elektrárny, suchozemskou a námořní dopravu.
V elektrárně Wrzeszczyn nadále pracují i původní generátory vyrobené firmou Sachsenwerk z Niedersedlitz u Drážďan. Jeden generátor má výrobní číslo 292202. I tato firma, založená roku 1881 Oskarem Ludwigem Kummerem, existuje do současnosti jako VEM Sachenberg GmbH v Drážďanech a vyrábí mj. velkorozměrná elektrická zařízení, motory a generátory pro lokomotivy, tramvaje, lodě, stavební stroje, rypadla apod. V roce 2000 byla technická zařízení elektrárny Wrzeszczyn zapsána do rejstříku technických památek. Můžeme předpokládat, že i architektonický objekt hráze bude v blízké době v tomto rejstříku.
Oba energetické bloky mají celkový výkon 4,71 MW a ročně vyrábí v průměru 1,8 mil. kWh.
Korunou hráze se dá projít, vede tudy cyklotrasa ER-6 "Údolí Bobru".
V elektrárně Wrzeszczyn nacházející se v CHKO "Dolina Bobru" jsou možné prohlídky, v malých skupinách a po předchozí domluvě a souhlasu provozovatele: Zespół Elektrowni Wodnych Jelenia Góra, www.tauron-ekoenergia.pl. Majitelem elektrárny je od 29. ledna 2010 koncern TAURON EKOENERGIA sp. z o.o.

Zpracoval: Andrzej Mateusiak
Překlad: Karina Kurková

 

Galerie

Na mapě