Hutnické pece – Leszczyna u Złotoryje

Leszczyna – nevelká vesnice v údolí Prusického Potoka a jeho přítoku Leszczynka, v Złotoryjském pohoří, od roku 1992 na území CHKO Park Krajobrazowy „Chełmy”. Leszyna je zmiňována v roce 1390 a nachází se na území tzv. Starého měďového revíru.
Těžba měděné rudy zde probíhala již v 16. století, následně v roce 1661 a pak v roce 1736. Vznikly 4 štoly, 4 šachty, mokrá úpravna a huť, ale působily pouze do roku 1740. Krátce se měď těžila v roce 1774. Teprve v roce 1855 byl na delší dobu zprovozněn důl „Stilles Glück” (Tiché štěstí). Ruda se těžila ze silně popraskané skály ručně, bez rozdrcování ohněm nebo výbušninami. Těžilo se od 3,5 tis. do více než 10 tis. tun rudy. V roce 1883 po poklesu cen mědi byl důl uzavřen. V roce 1866 zde byla postavena huť se dvěma odkalovacími pecemi mansfeldského typu, které byly roku 1872 nahrazeny šachetními pecemi s vodním chlazením. Získavalo se v nich z 5 tun rudy 130 kg "měďového kamene" a z něj pak 61 kg čisté mědi.
V nedalekém Wilkowě působil v letech 1936-1944 podzemní důl mědi (210 m), který byl v roce 1945 zatopen. Po jeho odvodnění a zprovoznění v roce 1950 jako důl "Lena" byl prvním dolem na měď v Polsku. Byl uzavřen v roce 1973 a do roku 1995 působil jako Závod hornických zařízení (Zakład Urządzeń Górniczych).
Pece jsou ve formě dvou kulatých, spojených bašt, vysokých 11 a 9 m. V roce 1992 uskutečnilo Muzeum mědi v Legnici jejich rekonstrukci a přizpůsobilo je pro turistické účely, čím však ztratily svůj původní vzhled. Původní jsou pouze jejich spojená tělesa se vsázecími otvory s vyzdívkou. Viditelné jsou odpichové otvory. Na vrcholu pecí je vyhlídka. Vedle zástavba staré hutě.

Od roku 2000 pořádá spolek Złotoryjskie Towarzystwo Tradycji Górniczych (vznikl v r. 1999) u pecí každým rokem v červnu akci "Dymarki Kaczawskie" a tvoří celoroční skanzen středověkého hornictví a hutnictví. Můžete si tu sami vyrazit minci, vykovat podkovu a také připravit podplamenici a semlít obilí mlýnskými kameny. V okolí je vytyčena naučná stezka "Synklina Leszczyny" dlouhá 3 km, na níž je 17 zastávek u přírodních zajímavostí a u reliktů dávného hornictví (mj. vápenky, pozůstatky huti mědi, průzkumné šachtice, lomy, stopy štol).

Zpracoval: Ivo Łaborewicz
Překlad: Karina Kurková

www.dymarkikaczawskie.pl/
www.gorykaczawskie.pl/pl/131/Dymarki-Kaczawskie
www.skps.wroclaw.pl/encyklopedia/index.php5?title=Leszczyna
pl.wikipedia.org/wiki/Leszczyna_%28wojew%C3%B3dztwo_dolno%C5%9Bl%C4%85skie%29

Literatura:
Piotr Norko, Zofia Fiks-Mosoń, Sebastian Grzyb, Góry i Pogórze Kaczawskie. Moje miejsca w dolinie Kaczawy, Świerzawa 2003;
Eufrozyna Piątek, Zygfryd Piątek, W dymarkowym tyglu. Tygiel wielu kultur, Złotoryja [2002];
Edward Wiśniewski, Leszczyna. Park Krajobrazowy „Chełmy” na Pogórzu Kaczawskim, Legnica 1994;
Słownik geografii turystycznej Sudetów, t. 7 Pogórze Kaczawskie, pod red. Marka Staffy, Wrocław 2002;

 

Galerie

Na mapě